Přeskočit na obsah
Bohemia Wars, úvod Sledovat vývoj

Frakce Čech

Šlo o víru, majetek a moc

Husité nebyli jedna armáda a jejich protivníci také ne. Tvoje obec je smyšlená, ale žije mezi skutečnými stranami.

  • Malovaný obraz: hejtman v kroužkové košili s korouhví s kalichem a kněz s knihou, kolem lidé obce, vzadu vozy a kostel na kopci.

    Husité

    Kazatelé, měšťané, sedláci, řemeslníci i drobní šlechtici, kteří se postavili za kalich a Čtyři pražské artikuly. Jedna armáda to nebyla: táborité, orebité a Pražané se často neshodli.

    Strany husitů

  • Malovaný obraz: velitel v plátové zbroji na bílém koni, nad ním prapory s černou orlicí na zlatém poli a s červenobílými pruhy, kolem pěší a rytíři.

    Zikmund a jeho strana

    Zikmund Lucemburský, uherský a římský král. V červenci 1420 se dal korunovat na Pražském hradě, za krále ho ale Čechy přijaly až v roce 1436. S ním katolická šlechta a vojska křížových výprav z říše a z Uher.

    Proti husitům

  • Malovaný obraz: konšelé a měšťané na gotickém rynku s podloubím, za nimi branská věž a stráž s kopími.

    Města

    Královská města měla hradby, peníze a vlastní radu. Pražská města stála převážně při kalichu, Plzeň a Kutná Hora v roce 1420 při Zikmundovi. Kdo drží město, drží kraj.

    Města mezi stranami

V demu a v první kampani hraješ za husitskou polní obec, ostatní strany potkáš jako protivníky nebo sousedy. Historické bitvy půjde hrát za obě strany a kampaň za katolickou koalici přibude později.

Husité

  • jižní Čechy, Tábor

    Táborité

    Radikální křídlo. Venkované, drobní řemeslníci a nižší šlechta, volení hejtmani. Bible jako jediný zákon, v prvních měsících společná pokladna. Pěchota s vozy, později polní vojsko Prokopa Holého.

  • východní Čechy, Hradec Králové

    Orebité a sirotci

    Jméno mají podle hory Oreb u Třebechovic. Blízcí táboritům, ale s vlastními hejtmany. Žižka se k nim přidal v roce 1423 a po jeho smrti v roce 1424 si začali říkat sirotci.

  • pražská města a univerzita

    Pražané

    Umírnění kališníci. Chtěli reformu církve a krále za svých podmínek. Nové Město radikálnější, Staré Město opatrnější a bohatší. Společným programem husitů jsou Čtyři pražské artikuly.

  • severozápadní Čechy, od roku 1425

    Žatec a Louny

    Svaz měst kolem Žatce a Loun s hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic. Vznikl v roce 1425, kdy se husité dělili do soupeřících svazů.

  • do roku 1434

    Polní vojska

    Stálé armády svazů s hejtmany a nejvyšším hejtmanem, nejznámější z nich byl Prokop Holý. Živil je kraj, kořist a výpravy za hranice. Porážka u Lipan je vyřadila z rozhodování o zemi.

  • 1420–1421

    Radikálové na okraji

    Pikarti a skupiny, kterým nepřátelé říkali adamité. Tábor je vyloučil a Žižka je roku 1421 dal pronásledovat. Co o nich víme, napsali hlavně jejich nepřátelé.

Proti nim

  • Rožmberkové, Šternberkové, Plzeňský landfrýd

    Katolická šlechta

    Jihočeské rody a Zikmundovi příznivci, těžká jízda. Nešlo jen o víru: husité zabírali církevní statky a šlechta bránila své. V roce 1434 se spojila s umírněnými husity proti polním vojskům.

  • výpravy 1420, 1421, 1427, 1431

    Zikmund a křižáci

    Vojska z říše, z Uher a žoldnéři, s nimi papežští legáti. Silná počtem, slabá nejednotným velením a krátkým tažením. Výprava na pomoc Karlštejnu v roce 1422 do bojů nezasáhla.

  • Míšeň a Sasko, Slezsko, Lužice, Rakousy

    Sousedé za hranicemi

    Míšeňský markrabě pomohl katolíkům ubránit Most, Sasové drželi Ústí nad Labem, Slezané a Lužičané plenili východní Čechy. Na podzim 1421 porazil Zikmund se zetěm Albrechtem Habsburským husity na Moravě. Od roku 1427 nesly tyto země hlavní tíhu spanilých jízd.

Města

Pražská města stála v roce 1420 převážně při kalichu, mimo Prahu také Žatec, Louny, Klatovy a Písek. Plzeň, kde koncem roku 1419 kázal Václav Koranda a krátce se držel Žižka, ovládli brzy katolíci a stala se oporou Zikmundovy strany na západě Čech. Kutná Hora, bohatá stříbrem a vedená německým patriciátem, stála zprvu také při Zikmundovi.

Města přecházela mezi stranami. Kutná Hora se v dubnu 1421 poddala Pražanům a v prosinci téhož roku vpustila Zikmundovo vojsko.

Některá města vydržela na jedné straně celou válku. Most se v roce 1421 ubránil Pražanům a zůstal katolický až do konce, Plzeň odolala Žižkovi i téměř ročnímu obléhání v letech 1433–1434. Taková města vázala husitské posádky v celém okolí.